Irán - Upozornenia/Riziká

Jako v každém náboženském státě je i v Íránu velice bezpečno a kriminalita je zde zanedbatelná. V žádném případě se nemusíte obávat potíží, plynoucích z vaší odlišné víry, kterou muslimové naprosto respektují. Potíže mohou nastat jen v případě, že se pokusíte fotografovat zahalené íránské ženy. Další potenciální nebezpečí hrozí ze strany všudypřítomných civilních "občanských hlídek" - Íránci se s cizinci dávají často do řeči a mnoho z nich přitom otevřeně kritizuje tvrdý islámský režim a vnitřní politiku své země. V případě, že vás v tu chvíli nějaké bystré ucho poslouchá, se ale nemusíte jako cizinci obávat postihu ani tak vy, jako spíš sami Íránci. Na veřejnosti proto pokud možno nezapřádejte debaty o politice, vašim novým kamarádům by to mohlo uškodit.

Do ortodoxně muslimského Íránu je přísně zakázáno dovážet drogy, alkohol, "necudné" evropské časopisy, videokazety, magnetofonové kazety se západní hudbou, výrobky z "nečistého" vepřového masa, hazardní hry a vše, co by mohlo narušovat islámskou mravnost. Pokud toto ustanovení porušíte, čeká vás kromě zabavení příslušné věci i vysoká pokuta. Za dovoz nedovoleného sortimentu se údajně udělují i tělesné tresty (jedni naši známí provezli po zemi do Indie lahev moravské slivovice a moc se pak divili, když zjistili, že za to mohli v Íránu teoreticky dostat třicet ran holí). Pokud u vás ale najdou walkmana s českými kazetami, nejspíš vám jen zabaví kazety. Pozor - prohlídky na hranicích jsou opravdu důkladné. My sami jsme měli velké problémy třeba i s lahvičkou francovky a složitě jsme museli vysvětlovat, že nejde o drink, ale o mazání. Celníci vám pravděpodobně zabaví i z našeho hlediska mravně zcela nezávadné české společenské časopisy - jsou v nich totiž fotografie nezahalených žen s výstřihy.

V Íránu je třeba důsledně dodržovat přísné zásady islámské mravnosti, které kontrolují revoluční gardy a všudypřítomná civilní islámská policie. Týká se to především oblečení. Pro muže jsou naprosto nevhodné krátké kalhoty a odhalená hruď, neslušně působí i krátké rukávy. Ženy včetně cizinek musí mít po celou dobu pobytu v Íránu hlavu zahalenu v šátku (tzv. čádor), z něhož by neměly vykukovat vlasy. Nezbytné pro ně jsou dlouhé splývavé neprůhledné šaty s dlouhým rukávem a punčochy (lze nahradit dlouhou sukní a delším lehkým kabátem pod kolena atd.). Černá barva oblečení není u žen podmínkou. Důležité je, že musejí být zahaleny od kotníků až po krk, přičemž by šaty neměly těsně obepínat tělo - jde o to, aby byly zahaleny všechny jeho "necudné" křivky. Některé íránské ženy navíc ještě nosí dírkovaný závoj (tzv. burka). Ten má často podobu jakéhosi neforemného černého pytle, kryjící celé tělo od hlavy k patě, takže ženě není vidět ani do obličeje. Na rozdíl od čádoru ale pro cizinky naštěstí není nošení burky povinné. Pokud cestujete s partnerem, vyvarujte se na veřejnosti jakýchkoli důvěrností včetně držení za ruce.

V íránských městech jsou už dnes cizinci (pokud ovšem dodržují výše uvedené zásady islámské mravnosti!) vnímáni naprosto normálně. Na venkově sice budete stejně jako i jinde v Asii budit pozornost, ale není se čeho obávat. Opravdu ortodoxní muslimští věřící se vám prostě jako cizincům vyhnou.

Írán je vedle Pákistánu druhou nejhorší zemí, pokud se týče obtěžování cizinek místními neukojenými muži (viz kapitola Co vás čeká etc.). Nikdy se vám to ale nestane na veřejnosti a ani v ústraní přitom nehrozí nic horšího, než pokřikování, posunky a osahávání - znásilnění či únosu se bát nemusíte. Pokud spustíte povyk, bude naprostá většina slušných Íránců stát při vás - viník porušuje mravy i zákon a riskuje vězení. "Vaši" muži mohou v zájmu snížení rizika na případné otázky vždy tvrdit, že jste jejich zákonité manželky či sestry (tento postup se sice mnoha cestovatelům osvědčil, někteří jej ale odmítají s tím, že jde vlastně o lhaní. Stejný ochranný účinek má prý i informace, že je žena prostě jen vaše přítelkyně).

Pokud cestujete v Íránu taxíkem, pozor na místní oblíbenou fintu. Poté, co usmlouváte cenu v riálech a dojedete na místo, začne vás řidič přesvědčovat, že dohodnutá cena byla v tumanech, tj. desetkrát větší. Vždy se proto předem jasně dohodněte, zda má řidič na mysli riály, nebo tumany. Nejrozšířenější muslimský pozdrav je Salám alejkom! (arabsky Salám alejkum!). Omluvit se lze perským výrazem Bebachšíd!, poděkovat Motašakerám! nebo Chejlí mamnúnam! Na cenu nákupu či jízdenky se zeptáte Čand é? (Kolik to stojí?).

Podrobnou českou reportáž z čundru po Íránu včetně mnoha fotografií (a popisu výstupu na sopku Mt. Damavand, viz níže) najdete na internetové adrese www.hory.applet.cz/iran/ir98.html. Vyzkoušejte i anglické adresy www.netiran.com a http://persia.org.